„Já a stan? Tak to nikdy!“ Ještě loni bych takto odpověděla
asi každému, kdo by se mě zeptal, jestli nechci jet kempovat. Letos je tomu
však jinak. Nad nabídkou jet sportovně „dovolenkovat“ na kolech a spát v kempu
pod stanem, jsem pár dní váhala, ale nakonec souhlasila.
Osm lidí,
osm kol s velkou bagáží. Tak takhle jsme se sešli na opavském Východním
nádraží s jasným cílem, dostat se do
kempu Merkur v Pasohlávkách. Po pěti hodinách, kdy jsme museli dvakrát
přestupovat a asi osm kilometrů ujet na kolech, jsme se konečně dočkali a
dorazili do cíle.
Ubytování nebo
spíše stanování nás na 4 noci stálo asi 350 korun na osobu. Byla jsem
překvapena, co všechno v takovém kempu lze najít. Hospůdky, restaurace,
pizzerie, minigolf, tobogán, beachvolejbalové hřiště, letní kino a mnoho
dalších atrakcí. První aktivitou našeho sportovního pobytu bylo postavit své
příbytky. Nakonec se nám to všem podařilo a zbytek dne jsme strávili v místní
hospodě u piva. Ano, jeli jsme na Moravu a dali si pivo. :D
Po první
deštivé noci ve stanu jsme se hned ráno vydali na první výlet. Cíl jsme mohli
vidět už z kempu, jelikož se jednalo o
zříceninu hradu Děvičky, neboli Dívčí hrady (gotický hrad ze 13. století).
První část cesty byla příjemná, na kolech jsme dojeli do obce Dolní Věstonice,
známé hlavně díky sošce Věstonické Venuše. Pak přišlo to, čeho se všichni
obávali a to výstup na zříceninu. Na kolech bychom to nezvládli, protože nahoru
vedla pouze nezpevněná cesta lesem, a tak jsme museli jít pěšky a kola tlačit
vedle sebe. I když byl tento výstup náročný, stálo to za to. Z hradu se nám
otevřela opravdu krásná podívaná na vodní dílo Nové Mlýny a rozlehlé vinice,
které byly snad všude kolem nás. Zpátky do kempu jsme to vzali oklikou přes
Mikulov. Na Svatý kopeček už ale nikdo vystoupat nechtěl..:)
Další den
nás čekal zámek v Lednici, který byl od našeho kempu vzdálený asi 27 kilometrů.
Tuto trasu jsme zvládli rychle, protože jsme prakticky celou cestu jeli po
rovince. Tento zámek jsem navštívila už potřetí, ale poprvé jsem zde narazila
na tolik turistů. Není se čemu divit, svítilo sluníčko, bylo příjemných
pětadvacet stupňů a zámecká zahrada doslova vybízela k procházce. Všichni jsme
vytasili foťáky a neustále mačkali spoušť. Večer na nás padla příjemná únava a
po večeři (špékačky na ohni) se všichni odebrali spát.
Poslední
den jsme se rozhodli strávit v kempu a využít všeho, co nám nabízí. Začali jsme
dopoledne nohejbalem a pokračovali po dobrém obědě minigolfem. Večer nás čekala
plavba na lodi s ochutnávkou místních vín. Ke každému z nich jsme vyslechli
bohatý výklad a moc nám chutnalo. Značně ovínění jsme se vrátili suchou nohou
do přístavu a pokračovali v degustaci v místních hospůdkách. Ráno nás čekalo už
jen balení, které bylo pro některé jedince značně těžkým úkolem, ale nakonec ho
zvládli všichni. Ve vlaku jsme i přes veškerou únavu zhodnotili náš výlet
kladně a shodli se na tom, že příští rok pojedeme znovu.
